Anatomie psa

Pes narozdíl od člověka není obdařen tolika možnostmi vylučování potu. Proto u nich v horkých létech hrozí často přehřátí a to zvláště u více šlechtěných  plemen. Problém vzniká právě v potních žlázách, nebot´ ty psí se nachází prakticky pouze na ušních boltcích. Po těle jsou samozžejmě také umístěny, není jich však moc a svou funkci neplní příliš silně. Proto si pes pomáhá prudkými výdechy a nádechy s otevřenou tlamou. Tento úkaz se dá vidět celkem běžně. Tato zbran je pro psy velmi důležitá. I tak však musí mít vždy po ruce misku s vlažnou vodou, což už je povinost každého chovatele.

 

Ve srovnání s člověkem má pes sluch 12x až 14x lepší. Pokud my slyšíme průměrně silný  lidský hlas na 30m, pes může takový hlas znějící 350 metrů opodále zaslechnout. Někteří lovečtí psi promě čichu se orientují i sluchem. Pro přežití zvířat v přírodě je dobrý sluch potřebný aby kromě ucítění pregátora i zaslechla-tato schopnost sloučená s bdělostí je předpokladem hlídacích psů. Skladba ucha u psa je stejná jako u člověka tedy: Ušní boltec, ušní bubínek, zvukovod, středí ucho zkládající ze z kladívka třmínku a kovadlinky a vnitřní ucho v kterém je uloženo také ústrojí vnímání polohy, rovnováhy a orientace pohybu. Tvar ušního boltce je rozdílný u různých plemen, některá plemena mají boltec vztyčený, některá uplně zklopený. Jedna z variant ušního boltce psa se nazývá plátek růže. Takovýchto variant se samozřejmě více.Pokud pes zachytí signál, můžeme si všimnout jemného cukání ucha a následovného soustředění když pes naslouchá zda-li uslyší další zvuky. Neznámí zvuk může ze všech smyslových vnímání nejvíce nabudit ve psu strach a nejistotu.